Blog

Výzva se jménem život

18. září 2015 v 22:38 | Vera
fuckyeahkeira: “I don’t think I can call myself an actress yet. I just don’t think my skill level is that high. I hope that with every job it gets better. But until I’m good, I can say I’m trying to be an actor, but I don’t think I’ve completely made it.” ultronned: Let me show you what happens when you’re drunk… (Playing It Cool, 2014) fuckyeahkeira: “I don’t think I can call myself an actress yet. I just don’t think my skill level is that high. I hope that with every job it gets better. But until I’m good, I can say I’m trying to be an actor, but I don’t think I’ve completely made it.”

Krásný páteční večer! Pokud sem chodíte číst výhradně články zaměřené na Chrise, následujícím odstavcům nemusíte věnovat téměř žádnou pozornost. Objeví se v nich? Nejspíše ano. Stejně jako ostatně v každém článku, který tu kdy byl. Ale o tom psát nechci.
Pravdou totiž je, že mě nenapadá o čem psát. Před témeř dvěma měsíci jsem sepsala článek, jenž vás tu vítal od začátku srpna. A od té doby jsem nenapsala ani čárku. Nic. Proč? Nevím. Ne, že bych neměla náladu. Ne, že bych snad zapomněla psát - i když tenhle článek o tom možná něco řekne - a už vůbec jsem nezapomněla na vás. Jen, mi najednou připadlo nepodstatné sepisovat každý svůj krok do toho podivného virtuálního světa. Vždyť, kdo všechny ty myšlenky a názory, co tu zveřejním vlastně čte? Trochu se bojím na tuhle otázku znát odpověď. Uvědomila jsem si totiž, že když nepřemýšlím v každé volné chvilce o novém článku, netvořím si v hlavě věty a nepočítám dny do nových akcí, je můj život tak nějak, plnější... Ne, to není to správné slovo. Nevím, jak to říci. Asi tomu neporozumíte, vždyť já sama tomu úplně nerozumím. Pamatuji doby, kdy pro mě byl blog středem všeho. V tomhle je totiž to kouzlo a zároveň nebezpečí internetu. Najdete tam vše a tak získáte pocit, že vám v životě nic nechybí a ten svítící monitor, klávesnice s jednotlivými písmenky, mezerník, myš, šipky, že oni všichni jsou vlastně to jediné, co potřebujete k tomu abyste byli šťastní. A věřte mi, že to právě v těchto chvílích nejste. Můžete mít na facebooku tisíc přátel, desítky komentářů u článku a nekonečné množství upozornění ze všemožných chatů, ale to vás šťastnými neudělá. Nebo alespoň mě by neudělalo. Nechci teď znít nevděčně, vaše komentáře mi dělají ohromnou radost, ale i já si časem uvědomila, že jeden smyslupný komentář s člověka, který má vlastní názor, je mnohem, mnohem lepší než deset defakto o ničem.
Nechci tu ovšem nikomu nutit svůj názor. Nechci tu hlásat intenet je špatně. Žijeme v době, kdy je internet naší součástí a bude čím dál více. Zároveň je ale důležité si uvědomit, kde jsou jeho hranice. Všechny ty komunikační prostředky vám sice mohou pomoci ke štěstí, ale skutečně šťastnými vás neudělají. To mohou pouze lidé, na kterých vám skutečně záleží a kteří to samé skutečně cítí k vám. Neříkám, že je lehké je najít. Je to jedna z nejtěžších životních výzev. Ale život je zároveň plný vázev a většinu z nich doma u počítače nezvládneme. Taky vám jako malým rodiče vyprávěli, co všechno zažili, když jim bylo tolik, co právě v tu chvíli vám. Zamysleli jste se někdy nad tím, co budete svým dětem vykládat vy?
Uvědomili jste si totiž někdy, proč všechny ty o kterých máme blogy tolik obdivuje. Co v sobě mají, že nás nutí sledovat každý jejich krok a trávit náš volný čas, psaním o tom jejich. Je to jejich odvaha dělat věci tak, jak je cítí, vystoupit z davu. Neřešit se, dělat lidi okolo sebe šťastné a šťatsné i sami sebe. Nepíší příběhy, žijí je. Proč bychom to nemohli zkusit podle nich?
Došlo mi, že já nechci svůj život prosedět u počítače. Strávila jsem letos v součtu asi týden jako dobrovolník u jedné začínající sportovní akce a doma jsem potom nemluvila o ničem jiném. Tolik mě bavilo. Tolik mě to naplňovalo. A poznala jsem tam tolik skvělých lidí. Zvláštní bylo, že mi nakonec ani nepřipadlo děsivé spát ve stanu uprostřed autokempu a ýt se jednou za tři dny. Nevadilo mi, spát v pokoji pro osm s dvanácti lidmi. Netrápila jsem se tím, co jím a že sušenky k snídani nejsou právě zdravé. Samozřejmě, byly prázdniny, ale tenhle přístup se snažím si udržet. Jsem přeci jen holka a nikdy mi nebude lhostejné, jak vypadám, ale jeden špek na břichu ještě není konec světa. Důležité je být spokojený v životě. Neřešte se a nebude vás řešit ani vaše okolí. Váš život bude mnohem krásnější a šťastnější když nebude každý svůj krok probírat z osmi stran.

Upřímně nevím, co jsem tím vším vlastně chtěla říct. Asi to, že nechci s blogem končit, ale ani jím žít. Chci se jít odpoledne projet na kole nebo na kolečkových bruslích. Chci i ty dobré známky, ne být na gymplu za tele. A co opravdu chci je být šťastná. A vy mi k tomu můžete dopomoct, ne?


Ano, spontálnější, to je to slovo.

P.S. Dneska, v pondělí, jsem si ten článek po sobě znovu přečetla a uvědomila jsem si, že prostě tak nějak vnitřně potřebuji, aby si ho každý z vás přečetl. Vlastně mě na to svým omentářem přivedla LittleStar. Nezlobte se tedy, že jsem vás spamovala. A co mě vedlo k jeho napsání. Já nevím. Tož asi dospívám, vždyť 22. mi bude už sladkých šestnáct!

Léto 2015

28. června 2015 v 19:47 | Vera
Asi už to všichni znáte, ostatně děje se to každý rok. Příchod prázdnin s sebou nese kromě volného času, minima povinností, krásného počasí, magických letních bouřek, koupání, nanuků, zmrzlin, čtení knížek někde na dece a mnoha výletů, taky jednu nemilou část a to naprosto nemožné organizování času. I když to je na tom všem asi to nejkrásnější, nemyslíte? Ten pocit, že nevíte, kde budete zítra. Ta možnost odjet někam, kde se nedostanete několik dní k signálu. To kouzlo nečekaných bouřek, které strhnout na chvíli vedení a vy místo koukaní na televizi strávíte večer povídáním s těmi nejbližšími. To nekonečné pobíhání po lese a radost z každého hříbku, jenž najdete dřív než někdo jiný. Právě tak bychom měli vnímat léto, jako svobodu. Původně jsem sem chtěla psát nekonečný zmatený seznam, kdy tu budu a kdy ne, ale víte co? Je mi to jedno. Bude to moje poslední léto, než nastoupím na střední školu a chci si ho užít. A že nebudu informovat o každém Chrisově pohybu. No a? Život přeci není o virtuálním světě. Ačkoliv mi blog v mnohém pomohá, je to místo, skrze které znám několik lidí, na kterých mi upřímně záleží. Je to místo, které mi pomáhá vyrovnat se s realitou a nepropadnout tomu facebookovému šílenství. Místo, kde jsem - i díky několika z vás - zjistila, nebo alespoň začala tušit, kdo doopravdy jsem, naučila se za to nestydět a mít to ráda, vlastně na to být hrdá a ukazovat to světu. Za to vše budu vždycky vděčná a budu to mít někde hluboko v sobě zakořeněné!
Nebudu tu psát, jak to v létě bude. Nevím to. Občas se tu objevím, sepíšu novinky, podívám se jestli se nikdo z vás neutopil a zase zmizím. Stejně jako se v létě bude snažit alespoň na chvíli zmizet Chris. Dejme mu tu možnost, vždyť už v menu hrdě podporuji jeho soukromí. Možná sem i pár článků přednastavím, několik photoshootů mi uniklo, ale nic převratného. Znáte mě a víte, že moje články stojí na okamnžitém nápadu, inspiraci. Navím jestli je to správné, ale dělám to jak nejlépe umím a doufám, že vám to tak vyhovuje. Především ale doufám, že to víte.
Až budete mít možnost tenhle článek číst, budu už možná pryč. Nebo budu balit jako pominutá. Možná budu sedět s knížkou
a čajem v křesle. A možná budu právě obvolávat babičky a radostně oznamovat, že jsem celou základní školou prošla s vyznamenáním.umím a doufám, že vám to tak vyhovuje. Především ale doufám, že to víte.
Tím vším chci říct jenom to, že pokud bylo někdy něco, co vám leželo na srdci a chtěli jste mi to říct, napište to sem. Budu přitom pravděpodobně balancovat na kameni, abych držela signál. Ano, i já jsem nepoučitelná. Ale to jediné, co mě bude zajímat, budete v tu chvíli vy a vaše názory! Snad mě to omlouvá.
Přeji vám všem to nejkrásnější léto, plné těch které milujete, protože s nimi bude zároveň vydařené. Určitě se tu ukážu na Comic Con, ten si nenechám nikdy ujít. Tak se třeba potkáme. A jestli ne, těším se na vás v září.

S láskou, Vera

P.S. Pokud jste na tomto blogu poprvé, nebo čtení článků pouze úspěšně předstíráte, prosím vás o jedno. Přečtete si alespoň tehnle. Je psaný od srdce a o blogu a asi i mně samotné vypovídá více než většina ostatních dohromady.

2. narozeniny!

13. května 2015 v 18:47 | Vera

Nechce se mi tomu věřit, ale dneska je to přesně dva roky, co jsem tento blog založila. Ačkoliv to tu hlavně v posledních pár měsících úplně neklapalo, nakonec jsem to k těmto druhým narozeninám dotáhla! A přiznám se, že pokud se na to mám podívat trochu nekritickým okem, připadne mi, že s každým článkem jejich kvalita roste. Sice malinko, ale přece. Navíc tomu odpovídá i návštěvnost, které se v posledních dvou týdnech přehoupla přes dvoustovku. K tomu mám ty nejlepší spřátelené weby, díky nímž jsem poznala mnoho famózních osob, které si zaslouží obdiv. Co víc bych si už mohla přát!

Za celé dva roky mi Chris přirostl ještě více k srdci. Opravdu mi dělá radost, jak Chris stále trošku dospívá a roztahuje svá křídla v podobě prvního režisérského projektu. Není nic hezčího než to tímto způsobem vnímat. On k tomu navíc vždy přidá ještě mnoho děkovných slov. Doufám, že i pro vás je teď Chris alespoň o trošičku sympatičtější nebo známější, protože přeci jen to je jeden z důvodů proč pořád píšu články právě sem.

Chris se za ty dva roky zapoji do mnoha zajímavých prjektů, všemu samozřejmě vévodí Marvel se svými filmy Captain America: Návrat prvního Avengera a letošní novinkou Avengers: Age of Ultron. Stejně tak už pomalu začíná natáčení Captain America: Civil War, což bude v budoucnu hlavní náplní mých článků. Kromě Marvelu se letos dostala ven z romantická komedie Playing It Cool - osobně mě velmi bavila - a samozřejmě nesmíme opomenout Chrisův režisérský debut Before We Go, který by se letos měl podívat do kin, ale to předbíhám obsah připravovaného článku. Loni nás potom ještě bavilo komiksové sci-fi Snowpiercer s fantastickou Tildo Switon natáčené v Praze. Nezůstalo ale jenom u filmů spolupráce s Christopher's Haven je jen další důvod, proč mají fanoušci Chrise tolik rádi.

Celé je to fascinující o to více, že Chris je muž a tohle je blog o muži. Ano, sice ne tak ledajakém, ale přece. I já si moc ráda prohlížím fotky kouzelných šatů z premiér a akcí, což tady úplně nejde. Ač se to nemusí zdát, bloggovat o muži je i mnohem těžší, protože musíte stále vymýšlet originální články, tím myslím to, jak už potřetí v týdnu vychválit oblek. Ale baví mě to, o tom žádná.

Ráda bych taky poděkovala všem, kteří blog navštěvují a podílí se na milé statistice. Celková návštěvnost blogu je právě teď 16 237, což pro mě před dvěma lety bylo nepředstavitelné číslo. Vzpomínám si, že za první týden byla návštěvnost asi 73 lidí a já skákala radostí. Což mimochodem dělám pořád.

Je toho tolik za co bych chtěla děkovat, co bych chtěla říct. Nechci vás však unudit k smrti, to ne. Proto si zbytek nechám zase na jindy. Možná na příští rok? Kdo ví. Upřímně vám všem přeji abyste za rok byli ještě šťastnější, spokojenější naž teď a všechny vaše sny se splnily. Ať už se mnou nebo bezemně.


Vaše Vera

CHRIStmas 2014

23. prosince 2014 v 21:18 | Veru

Loňské Vánoce vám přály chobotnice, letos to udělám sama. Ještě než se pustím do článku, musím říct, že správně bych tu měla celou dobu děkovat za to, že blog stále navštěvujete, píšete komentáře a že vás snad blog ještě pořád baví. Nikdy jsem si nedovedla představit, že by mi blog mohl vydržet tak dlouho. A vidíte, už tu společně můžeme oslavit druhé Vánoce! Všem návštěvníkům a hlavně mým spřáteleným blogům jsem nesmírně vděčná za úplně všechno!

Za sebe bych vám chtěla popřát ty nejkouzelnější vánoční svátky! Doufám, že je všichni trávíte s přesně tím, kým chcete a máte úsměv na tvářích! Ať už jsou to rodiče, přátelé nebo přítel snad se máte hezky. Pokud ale z jakého koliv důvodu máte ať už menší vánoční krizi nebo jste smutní, utíkejte si zatancovat po bytě jako Hugh Grant v Lásce Nebeské!

Ale ne teď už trošku vážněji. Přeji vám abyste pod vánočním stromečkem našli přesně to, co jste si přáli, i kdyby to bylo to úplně nejtajnější přání nebo naprostá hloupost. Při vybalování a doufám, že nepředstírané radosti si určitě šichni pustíte pohádky a u toho si dejte pořádnou dávku cukrocí nebo zbytky ze štědrovečerní večeře, neboť dieta přes Vánoce je něco nereálného. Všechny (ano, jste pouze holky) se alespoň na několik dní přestěňte trápit tím, že přibíráte. Jste krásné, několika z vás to opravdu mohu prohlásit, o několika si to pouze myslím. Na každou totiž někde čeká princ i Popelka si ho přeci našla! Letošní Vánoce nám moc na tom sněhu nevyšli, nevím kolik z vás utíká na hory do zahraničí, ale pokud někdo ano, buďte tam prosím opatrní, ať se tady zase za pár dní sejdeme.

O prázdninách tu nějaké velké články nebo naopak neaktivitu neplánuji. Uvidím kolik najdu novinek, spíše doufám, že Chris oslaví svátky někde v klidu s rodinou. Berte to tak prosím i s psaním komentářů k vašich skvostným článkům. Snad si užijete nádherné Vánoce!

Výsledek kontroly spřátelených webů

2. listopadu 2014 v 19:12 | Veru

Sice jsem původně myslela, že kontrolu uzavřu už v pátek, ale nakonec jsem se rozhodla to udělat až dneska. O kontrole jsem dávala vědět asi pouze pěti webům a to až v pátek navečer, i tak jsem byla nadšená kolik se vás zapsalo bez mého upozornění. Průběžně jsem vaše komentáře pročítala, hořela jsem zvědavostí, kdo se zapsal. Přiznám se, že jsem ani nečekala nějakou výraznější odpověď a dobrovolné otázky. O to více jsem byla šokovaná. Chvílemi jsem trochu skákala radostí, usmívala se od ucha k uchu a podivně se culila na monitor. Ani nedokážu popsat, jak moc pro mě všechno, co jste napsali, znamená! Je to neuvěřitelný pocit pročítat, co si o vás myslí takhle úžasná skupinka lidí. K vám všem jednotlivě hodně vzhlížím, způsobem jakým vedete své blogy, píšete články, komentáře a vaše nadšení pro každou maličkost, jsou mi obrovskou inspirací. Kždý z vás je výjimečná osobnost a já vám moc děkuji za to, že mi dávate možnost vás poznat. Je to jedna z věcí, za kterou jsem opravdu vděčná!

Teď se mi začínají trošku chvět ruce a začínám prodce mrkat, takže raději přejdu zpátky k výsledkům. Ale ještě než to udělám, dneska jsem procházela starší články, abych se podívala, kdy jsem dělala kontrolu minule a došlo mi, že jsem úplně zapomněla na nějakou záludnou otázku. Pokud si vzpomenete, posledně jsem se ptala, jestli byste snědli slepeckého psa nebo mluvící gorilu. Tentokrát se budu ptát trochu dodatečně, to uznávám. Moje otázka tedy zní: Chtěli byste raději vypadat jako Angelina Jolie, nebo jít na rande s Chrisem?

ZAPSALI SE A S RADOSTÍ SI JE NECHÁM
  1. - monika - | monika-graphic.blog.cz
  2. Mary | ultimate-hayden.blog.cz
  3. SueSmith* | tennant-daily.blog.cz
  4. Toxique | jessica-alba-online.blog.cz
  5. Angie. | k-stewart-fans.blog.cz
  6. tomato | newtomato.blog.cz
  7. Lucy | iheartsarah.blog.cz
  8. LittleStar | linlohancz.blog.cz
  9. Lucka | streepmeryl.blog.cz
  10. Miss Ashley | miss-ashtisdale.blog.cz
  11. susan | lovely-annehatahway.blog.cz
  12. Evie | lilly-holloway.wz.cz
  13. Phoebe | jennifer-aniston-fansite.blog.cz
  14. Roxy | emmastone-hq.blog.cz
  15. Andie | andiegraphic.blog.cz
  16. Ella | emily-vancamp.blog.cz
  17. Kelsey | the-walkingdead.blog.cz

NEZPSALI SE, COŽ MĚ MRZÍ
  1. Lokia | tom-hiddleston-cz.blog.cz
  2. Grace | holmessherlock.blog.cz
  3. malia | scarlett-fans.blog.cz
  4. Claire* | jules-hough.blog.cz
  5. Ajjinka | kristenstewart.blog.cz
  6. Theresa | w-olivia.blog.cz
  7. Adele & Rinna | hrhkatemiddleton.blog.cz
  8. Rose Lefévre | rose-lefevre.blog.cz
V první řadě musím napsat, jak moc jsem ráda, že těch co se zapsali je více. Polovina blogů, co se nezapsala, není už nějakou dobu aktivní, takže tohle je pouze formalita. A co s vámi ostatními? Pokud se zapíšete pod tento článek určitě si vás ráda ponechám. Pokud tedy chcete zůstat. právě to je problémem kontroly, nevím jstli to bylo z vaší strany umyslné.

Nutné zlo v podobně kontroly spřátelených blogů

23. října 2014 v 17:23 | Veru
Opravdu tohle nedělám ráda, nerada promazávám spřátelené blogy. Bohužel to teď musím udělat. Všichni víte, že na vaše blogy už téměř nechodím. Jde o to, že nezvládnu všechny affs v jeden den a než se dostanu k tomu poslednímu už abych letěla k tomu prvnímu. Samozřejmě, to teď řeší všichni, ale většina z vás asi ví, že vaše články opravdu čtu a snažím se psát komentáře tak nějak pěkně, ne to odfláknout jedním slovem, takže po třech blogách s fantastickými články jako mají susan, Toxique, Angie a někteří další jsou prostě vyčerpaná a své věty nechci opakovat a následně měnit jenom jména. Navíc jsem letos v deváté tříde, což znamená rozhodovaní a příjimačky na střední školu. Proto vyhlašuji kontrolu spřátelených blogů. Prosím ať se zapíší opravdu jen Ti, co chtějí být affs i nadále a jsou natolik úžasní, že budou akceptovat všechny moje omluvy. Ostatní bohužel smažu. Chci ale upozornit, že v tom opravdu nebude nic, vůbec nic osobního. Během dvou dnů, vás všechny oběhnu, abyste měli tzv. stejnou šanci sem přijít. Snad ještě to, že kontrola tu bude do příštího pátku, což je 31. října.

  1. Jméno & blog
  2. Proč chceš zůstat affs - tahle otázka není povinná, jsem pouze zvědavá
  3. Něco dalšího na srdci v podobě kritiky článků nebo nadávek?
Děkuji moc všem, co se zapíší. Stejně tak děkuji všem co se nezapíší za to, že mi ulehčí práci. Krásné jarní prázdniny a nezapomeňte se podívat na Avengers trailer o článek níže!

grafika je od Moniky

Nové ikonky pro fanklub a blog

16. srpna 2014 v 18:29 | Veru
Tohle sice normálně moc nedělám, ale tentokrát to prostě musím napsat! Ta nejúžasnější a neskvělejší - monika - se postarala o nové ikonky pro blog! Udělala jich spousty a já nedokážu vybrat ty nejhezčí, takže vám je tady musím všechny ukázat! Jsem z nich nadšená, jsou dokonalé. Já původně žádala o dvě, ale Monika mi jich udělala sedm! A to navíc na pět z nich vybrala sama videa a udělala z toho animace a já jsem úplně mimo, protože netuším jak se jí to povedlo. Můžete se kochat!



A to ještě není všechno. Monika umí v photoshopu opravdové zázraky a díky tomu dostane blogový fanklub úplně nové ikonky. Jsou fantastické, opravdu neskutečně se mi líbí jejich styl! Myslím, že jsou nejen extremně podařené a krásné, ale taky je to přesně to, co vám tady už přes rok tluču do hlavy. Jednoduché a výstižné! Doufám, že jste si novou porci grafiky zamilovali, alespoň trochu jako já!


Ještě jednou bych chtěla Monice touto cestou poděkovat! Opravdu si nesmírně vážím všeho, co jsi mi prostřednictvím blogu věnovala. Tvoje grafika je famózní stejně jako ty!

Stihla jsem SDCC, teď zase musím

30. července 2014 v 12:36 | Veru
Je mi to moc líto, zvlášť teď, když se návštěvnost začala tak krásně zvedat, ale bohužel opět odjíždím. Budu pryč od dneška až do soboty příštího týdne, pravděpodobně. Jinak jsem přednastavila tři články, jeden na prvního srpna, ten obsahuje souhr všech novinek z Comic Conu a druhý je o něco starší, ale taky pobaví! Třetí je spíše něco mého osobního, ale můžete číst též. Pokud vás někoho zajímá, kam jedu můžete číst dál.

No, vlastně žádné bohužel, jsem nadšená, protože jedu na týdenní kemp pro postižené děti. Teda, abych to upřesnila já tam budu vedena jako pomocný asistent spolu s kamarádkou, což je ještě úžasnější! Navíc jsem od vedoucí dostala za úkol, vymyslet výlety, protože jako jediná znám tuhle část Vysočiny jako své boty. Hrozně mě to bavilo. Snad se to povede. Navíc budu jezdit na koni, je to zábavné, protože ten pán vás nechá prostě jet a jenom vás následuje. Snad nespadnu..
Ve středu se potom přesouvám s tátou do Prahy, kde se poprvé podívám do luxusního hotelu. Táta tam jede pracovně, takže si asi celý den budu užívat bazénu a mini baru, který i když to nechápu, je zdarma. No to budu za ty dva dny vypadat. Možná se mi tam povede připojit, ale nic neslibuji.

Doufám, že si užíváte léta! Počasí má být slunečné, takže všichni utíkejte ven. A pro mé affs, omluvám se, že opět jedu pryč a opět vám to dávám vědět pouze takto, ale já opravdu už dneska (psala jsem to v úterý večer) nemám na nic náladu, právě jsem napsala ten souhr novinek. A pokud by chtěla někdo jiné novinky, zabruste na TYTO ČLÁNKY, prozatím jsou hotové pouze roky 2003 - 2006, ale můžete se podívat. Už budu končit, jdu koukat na Sjednocení!

Já vás opouštím, mějte se tady ve světě internetu krásně!


Níže ve článcích najdete veškeré fotky a videa z Comic Conu, tak si je můžete přečíst!

Moji milí, žijete?

13. července 2014 v 15:00 | Veru
Krásné nedělní odpoledne. Doufám, že si všichni užíváte zaslouženého volna. Jak jste si mohli všimnout na pár dní se tu zase objevuji. Konkrétně do neděle, kdy opět vyrážím vstříc letním dobrodružstvím. Čekají mne totiž Jizerské hory, které budu tentokrát prozkoumávat ze sedla mého kola. Ani nevíte jak se na to těším. Budu tam asi týden, takže ke konci příštího týdne snad ani nehnu prstem, neboť budu tak krásně unavená. Tento článek je přednastavený, protože nepletu-li se, tak teď momentálně sedím někde na dlouhé cestě napříč naší krásnou republikou. Doufám, že jsem za ty tři dny stihla oběhnout všechna affs, pokud ne, křičte, ráda to napravím. Absolutně netuším jaké tam budu mít možnosti dostat se ke svému notebooku, který si sebou kvůli šílenému seznamu filmů, jenž celý rok plánuji, sice beru, ale o tamnějším připojení nemám ani tucha. Nemusíte se, ale bát, že byste přišli o nějaké novinky, protože ať jsem byla pryč skoro dva týdny, neobjevila se jediná (nějak podstatná) novinka. Pouze to co jste mohli vidět, že je přidané za minulé dny. Jsem zato sice ráda, protože nemusím řešit, zda mi unikne hodně novinek, v jakém pořádí je musím následně přidávat a všechno to okolo. Největší radost mi to ale dělá, protože vidím, že má Chris od novinářů klid a snad si taky užívá slunečné dny a čerpá tolik potřebnou energii, aby ji pak mohl rozdávat na všechny strany.

Žádné články jsem nenastavovala, protože momentálně pracuji na doplňování a předělávání starších článků. Už v prvním článku tykájící se prázdnin, jste měli možnost vidět, jak budou články pro předělání vypadat. Zároveň pracuji na kompletní filmografii, která bude obsáhlejší a přehlednější než ta minulá. A v neposlední řadě, ve všech starých článcích předělávám fotky na imgbox. To je, ale ta nejméně důležitá věc, kterou dělám spíše ve chvílích volna, nezaručuji tedy, že ji vůbec někdy dokončím. Vynasnažím se, ale udělat si čas během letošního Comic Conu a Disney Expo, protože to zřejmě bude na delší dobu nějaká akce s Chrisem.

A v poslední řadě vám chci poděkovat za vaši neuvěřitelnou trpělivost se mnou a mou věčnou neaktivitou. Jste opravdu úžasní, doufám, že vám to někdy vynahradím. A ještě poslední otázka. Uvažovala jsem, že bych šla studovat žurnalistiku. Chtěla bych se vás zeptat, zda vůbec existuje taková střední škole, případně kam mám jít. A hlavně vás chci požádat o váš absolutně upřímný (!!!) názor ohledně téhle poslední otázky! Myslíte, že by mi vůbec žurnalistika šla?

Letní prázdniny

24. června 2014 v 17:45 | Veru

Abych pravdu řekla, letos ty dva měsíce potřebuji mnohem víc, než minulé roky. Jsem už docela unavená, moje hlava je prázdná a začínají se mi motat nohy. Bohužel to kromě dvou měsíců lenošení, čtení knížek a časopisů, běhání po lese nebo horách, koupání se v bazénu a nekonečného cestování znamená taky dva měsíce skoro bez blogu. Někteří z vás už to znají z loňska. Ne, že bych měla prázdniny až tak nabité, ale vyskytuje se většinou v místech, kde se možnost připojit se k internetu rovná absolutní nule. Doplňuje to navíc můj (ne)chytrý telefón, který mi odmítá poskytnout možnost psát články. Už jsem uvažovala, že zkusím někoho poprosit, ale asi nikdy z vás nemá náladu trávit prázdniny u počítače. Alespoň ne víc, než bude nutné.

V létě je u Chrise naplánováno pár akcí. Čeká Comic Con, jenž se uskuteční 24. a 27. července, kde tentokrát vystoupí s druhými Avengers. Na něj pravděpodobně naváže akce Disney, jako tomu bylo minulý rok. Marvel nám taky sliboval první podrobněší informace o třetím pokračování Captain America. A navíc v létě začne prodej DVD s Zimním Vojákem. Co se srpna týče, tam by v úvahu přicházel Filmový Festival s Torontu, kde Chris uvažoval o představení svého snímku 1:30 Train.

A teď to nejduležitější. Moje milovaná affs, je asi jasné, že vás budu dost zanedbávat. Budu se tu snažit objevovat, ale spíše doplním novinky a mizím. Chci jenom napsat (a vlastně to tak dělám celý rok), že vaše blogy navštěvuji docela poctivě, ale k mojí nešťastné povaze s komentáři je to už horší. Neumím jen tak začít psát, potřebuji tu radost pro to. Dělám to tak i o prázdninách, takže mě jako tichého návštěvníka rozhodně neztratíte.

A ještě maličkost, začala jsem doplňovat staré photoshooty a informace o Chrisovi, na které jsem vymyslela dost zvláštní systém. Nevím zda mi za to nebude nadávat, ale připadne mi to celkem logické. Takže pokud to bude hotové, hodím jsem odkazy a budete to mít jako formu nových článků. Ukázku můžete vidět TADY.

To už bude asi všechno, článek vydávám už dneska, aby měla částěčně jistotu, že si ho přečtete. Všechny vás ještě oběhnu a slibuji, tentokrát i okomentuji vaše fanstastické články!

Všem vám přeji nádherné prázdniny, užijte si spousty sluníčka, odpočiňte si a načerpejte energii na nový školní rok. Navíc přidávám malinké přání, abyste přes ty dva měsíce n blog úplně nezanevřeli, neutekli mi ke konkurenci a v září tu zase hezky byli. Krásné léto lidi!
 
 

Reklama